Pro každé dítě je důležité rodinné zázemí a přátelé. Milující rodinu jsem kolem sebe měla vždycky. Až bych řekla, že jsem na rodině bývala závislá. Na tábory jsem nejezdila, protože se mi stýskalo a první rok na koleji jsem trpěla. Naši jsou rozvedení a my s mamkou bydlely u prarodičů. Dědu mám místo taťky a vím moc dobře, že jsem dědův miláček. A on můj taky. Jako dítě jsem měla spoustu kamarádů, chodila ven, přespávala u kamarádek a bylo to úžasné období. S pubertou ale přišlo stěhování a zpřetrhání vazeb. Stěhovala jsem se několikrát a bohužel jsem si nikde nevybudovala dobré kamarády. Vždycky jsem u sebe měla milující rodinu nebo partnera, ale každá holka potřebuje kamarádku, které se může svěřit, jít s ní na kafíčko nebo prostě někam za zábavou. 

Momentálně žiju už nějakou dobu s přítelem na okraji Prahy. Jelikož jsme oba z jiného koutu republiky, tak nemáme v Praze ani společné přátele a přitom bychom kolikrát rádi někam s někým vyrazili za zábavou nebo na výlet. 

Kromě toho všeho výše popsaného je ještě jedna oblast, kde mi kamarádka moc chybí. Nastoupila jsem na cestu změny svého životního stylu a moc ráda bych měla kamarádku/y, které by po té cestě šly se mnou. Měla by to být úplně obyčejná holka, která si na nic nehraje a touží po změně svého života tak, aby byl plnohodnotnější a šťastnější. Je mi úplně jedno, jestli máš 100 nebo 150 kilo. Já sama mám teď zrovna 100,7. Byla bych ráda, kdybychom se mohly navzájem podporovat a motivovat a ve chvílích slabosti tu druhou podržet;-) Jediná moje maličká podmínka je, že bych ráda, aby vám holky bylo cca jako mě (24)... ráda bych s Vámi jednou vozila kočárky a byla bych ráda, kdyby si naše děti společně hrály:-)